Veřejný prostor bohužel většinou nerespektuje potřeby větších dětí a dospívajících. Jakmile děti odrostou dětským hřištím, začnou ve veřejném prostoru “překážet”. Hlavní potřebou této skupiny je scházet se a trávit neformálně volný čas.

Část naší cílové skupiny nemá prostředky na zaplacení volnočasových aktivit (sport, kroužky), někteří žijí ve stísněném prostoru s dalšími osobami. V parcích a dalším kultivovaném prostoru se s nimi nepočítá, jejich chování je v rozporu s očekáváním dalších skupin, jsou hluční a nápadní.

S postupující gentrifikací ubývá „nekultivovaných“: míst, brownfieldy, plácky, nespravovaná zeleň, upravují se vnitrobloky – tím se svým způsobem „privatizují“ pro konkrétní skupiny (malé děti, senioři).

Veřejnost hlásá, že mládež má málo pohybu a “sedí doma”, zároveň jí však paradoxně brání v užívání veřejného prostoru.

Projekt Budoucnost je teď se snaží dát této skupině hlas i nástroje k prosazování vlastních potřeb.